Přejít na hlavní obsah

Fakta a čísla týkající se Evropské unie

Evropská unie a její členské státy

Vznik: po skončení druhé světové války v roce 1951 – šest zemí (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko)

Počet členských zemí: 27 zemí

Kandidáti na budoucí členství: 9 kandidátských zemí a 1 potenciální kandidát

Institucionální uspořádání: Evropská unie má jedinečné uspořádání orgánů, institucí a jiných subjektů, které všechny pracují ve prospěch společných zájmů EU a evropských občanů. Po celé Unii je rozmístěno 7 evropských orgánů, 8 institucí EU a více než 30 decentralizovaných agentur, které vykonávají specifické úkoly.

Volby: Každých pět let se konají evropské volby, v nichž se vybírají poslanci Evropského parlamentu.

Lidé, rozloha a otevřené hranice

Počet obyvatel: více než 448 milionů obyvatel, což představuje 5,6 % světové populace

Vývoj populace: Odborníci odhadují, že počet obyvatel EU bude do roku 2026 trvale růst. Do roku 2100 pak klesne na 420 milionů.

Multikulturní společnost: Přibližně 41 milionů obyvatel EU jsou cizinci. Téměř 14 milionů z nich tvoří občané jiných členských států EU, než ve kterém mají bydliště. Ostatní jsou občany zemí mimo Unii. V průměru 3,1 % lidí, kteří žijí v některé ze zemí EU, pochází z jiné země Unie a 6,1 % má státní příslušnost tzv. třetí země.

Rozloha: 4 miliony km². V Německu žije nejvyšší počet obyvatel EU a Francie je největší zemí EU, pokud jde o rozlohu. Malta je nejmenší zemí EU, a to jak z hlediska počtu obyvatel, tak z hlediska rozlohy.

Urbanizace: 39 % obyvatel EU žije ve velkoměstech, 36 % ve městech a na předměstích a 25 % ve venkovských oblastech.

Otevřené hranice: Již od roku 1985 umožňuje lidem tzv. schengenský prostor cestovat do zahraničí bez hraničních kontrol. Opírá se totiž o zásadu tzv. volného pohybu osob, díky níž může každý občan EU cestovat, pracovat a žít v kterékoli zemi Unie bez zvláštních formalit. Členy schengenského prostoru jsou všechny země EU s výjimkou Irska a Kypru. Jako poslední se v březnu 2024 připojily Bulharsko a Rumunsko. Součástí schengenského prostoru jsou rovněž čtyři země, které nejsou součástí EU (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko).

Hospodářství, obchod a veřejné finance

Jednotný trh: Evropská unie funguje jako jednotný trh tvořený 27 zeměmi EU a s určitými výjimkami také čtyřmi zeměmi mimo Unii. To znamená, že zboží, služby, kapitál a osoby se zde mohou volně pohybovat bez technických, právních a byrokratických překážek. 

Jednotná měna: Euro, které bylo zavedeno v roce 1999, je oficiální měnou ve 20 zemích EU. Tyto země se označují jako eurozóna. Díky euru pokročila evropská integrace tím, že umožňuje lidem v eurozóně využívat výhod jednotného trhu. Většina zemí EU vyváží 50 % až 80 % svého zboží do ostatních zemí Unie. 

HDP: Hrubý domácí produkt neboli celková hodnota veškerého zboží a služeb vyprodukovaných v Evropské unii činí 17 bilionů eur, díky čemuž je jednou z největších světových ekonomik. Největší podíl na tom má Německo, následované Francií a Itálií. Služby představují 72 % HDP EU a průmysl téměř vše ostatní. 

Obchod: Evropská unie je největším světovým vývozcem výrobků a služeb. Připadá na ni přibližně 14 % světového obchodu se zbožím.

Obchodní partneři: Hlavní destinací pro vývoz zboží z EU jsou Spojené státy, zatímco nejvíce zboží se dováží z Číny. Hlavními obchodními partnery EU v oblasti služeb jsou Spojené státy a Spojené království. 

Rozpočet EU: Evropská unie má vlastní rozpočet, který využívá k financování svých priorit a velkých projektů, které by většina zemí EU nemohla financovat sama – ať už kvůli velikosti projektu nebo jeho přeshraniční povaze. Současný dlouhodobý rozpočet platí od roku 2021 do roku 2027 a činí přibližně 2 biliony eur. 

Zadluženost: Schodek veřejných financí v celé EU odpovídá 3,5 % HDP. Konsolidovaný hrubý dluh v EU činí 82 % HDP, což je pokles oproti roku 2020, kdy během pandemie dosahoval 90 %. Nejvyšší dluhy mají Řecko, Itálie, Francie, Španělsko a Belgie, přičemž poměr dluhu k HDP je vyšší než 100 %. Nejnižší poměr mají Lucembursko, Bulharsko a Estonsko.

Energetika a klima

Klimatické cíle: Evropská unie je na dobré cestě stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě. Je totiž průkopníkem v boji proti změně klimatu a v ekologizaci hospodářství. Zavázala se snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

Emise: V posledním desetiletí se emise skleníkových plynů z hospodářství EU v přepočtu na zaměstnance snížily o 26 %.

Fosilní paliva: 70 % veškeré energie v EU se stále vyrábí z uhlí, ropy a zemního plynu. Evropská unie usiluje o snížení své závislosti na jiných zemích, pokud jde o dovoz paliv, který v současné době činí 63 %.

Energie z obnovitelných zdrojů: Již nyní 23 % energie spotřebované v EU pochází z obnovitelných zdrojů a tento podíl neustále roste. Obnovitelné zdroje energie představují hlavní zdroj pro výrobu elektřiny. Vedoucí postavení mezi zeměmi EU zaujímá Švédsko, kde téměř dvě třetiny spotřeby energie pocházejí z obnovitelných zdrojů. Z ním následuje Finsko, Lotyšsko a Dánsko. Nejnižší podíl obnovitelných zdrojů energie mají Irsko, Malta, Belgie a Lucembursko. 

Zdroj: Eurostat – údaje za rok 2022 o fosilních palivechenergeticeenergii z obnovitelných zdrojůenergetické závislosti, a emisích skleníkových plynů

Kvalita života, pracovní místa a rovnost

Střední délka života: téměř 79 let u mužů, 84 let u žen

Zdraví: 68 % obyvatel v EU ve věku 16 let a více uvádí, že se cítí v dobrém nebo velmi dobrém zdravotním stavu. 

Demografické změny: Velké části Evropy se v posledních desetiletích týká stárnutí obyvatelstva, které bude mít závažné důsledky pro penzijní fondy, vládní příjmy a poskytování služeb, jako je zdravotní a sociální péče. Počet osob v produktivním věku v EU v poměru k počtu seniorů klesl z 3,8 v roce 2002 na 2,8 v roce 2022. Tento poměr se bude i nadále snižovat. 

Míra nezaměstnanosti: činí 6,1 %. Nezaměstnaných je však také více než dvakrát tolik mladých lidí ve věku 15–24 let (14,5 %). 

Zaměstnavatelé: Zdaleka největším zaměstnavatelem v EU je odvětví služeb (74 %). Zbytek pracovní síly je rozdělen mezi průmysl, stavebnictví, zemědělství, lesnictví a rybolov. 

Rovnost žen a mužů: I když Evropská unie dosáhla v oblasti rovnosti žen a mužů v posledních desetiletích pokroku, ženy v EU v průměru stále vydělávají o 12,7 % méně než muži. Muži také obvykle zastávají vyšší pozice než ženy. Ženy například tvoří jen o něco více než třetinu (35 %) vedoucích pracovníků v EU. Podíl žen ve vedoucích pozicích v žádné zemi EU nedosahuje 50 %, ale v Lotyšsku, Polsku, Švédsku, Bulharsku a Finsku je vyšší než 40 %. Nejméně žen ve vedoucích pozicích je na Kypru, v Lucembursku a Chorvatsku.

Inflace: V roce 2023 činila 6,4 %. V posledních letech nejvíce vzrostly ceny potravin, nápojů a alkoholu. Po prudkém nárůstu v letech 2022 a 2023 se nyní výrazně snížily náklady na dopravu, bydlení, vodu, elektřinu, plyn a další paliva.

Riziko chudoby: Chudobou nebo sociálním vyloučením je v EU ohroženo 94,6 milionu lidí. Stejně tak je ohrožen více než každý pátý Evropan žijící v domácnosti s nezaopatřenými dětmi. S neočekávanými finančními výdaji není schopno se vyrovnat 31 % Evropanů žijících v soukromých domácnostech. Riziko chudoby je nejvyšší v Rumunsku a Bulharsku a nejnižší v Česku a Slovinsku.

Vzdělávání, jazyky a cestovní ruch

Kultura a mnohojazyčnost: Evropská unie má bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost. Jazyky, kterými se v zemích EU hovoří, jsou nedílnou součástí jejího kulturního dědictví. Proto EU podporuje mnohojazyčnost a má 24 úředních jazyků

Studium jazyků: Ve škole jsou žáci vybízeni k tomu, aby se učili nové jazyky již od útlého věku. Podporuje se tím kontakt s lidmi v jiných zemích a usnadňuje studium v zahraničí. 49 % žáků vyššího sekundárního vzdělávání v EU studuje dva nebo více cizích jazyků. 

Absolventi vysokoškolského studia: Každoročně je v EU více než 4 miliony čerstvých absolventů. Nejběžnějšími studijními obory jsou podnikání, obchod, administrativa, správa, právo, technické obory, výroba, stavebnictví, lékařství a sociální péče. 

Výměnné programy pro studenty: Od roku 1987 jsou studentské výměny v EU organizovány prostřednictvím programu Erasmus+. V prvním roce se jej zúčastnilo 3 200 studentů z 11 evropských zemí. Od té doby mohlo díky tomuto programu 15 milionů lidí studovat ve 34 zemích EU i mimo ni. 

Cestovní ruch: Evropská unie je přední světovou turistickou destinací. Jezdí k nám 60 % všech návštěvníků z celého světa. Mezi nejnavštěvovanější destinace na světě patří Francie, Itálie, Německo a Španělsko. Turisté v každé z těchto čtyř zemí ročně stráví více než 430 milionů nocí. Obyvatelé EU rovněž ročně uskuteční téměř 1,1 miliardy privátních nebo obchodních cest, a to buď v rámci své vlastní země, nebo do jiné země Unie. Tento volný pohyb osob usnadňují otevřené hranice EU.