Oficiální měna EU

Euro jako oficiální měna

Euro je oficiální měnou 21 zemí Evropské unie, které společně tvoří eurozónu. 

Zatímco některé země EU pracují na splnění kritérií nutných pro vstup do eurozóny, Dánsko si vyjednalo výjimku a jednotnou měnu zavést nemusí. 

V eurozóně je euro jediným zákonným platidlem. To znamená, že pokud není uzavřena zvláštní dohoda týkající se platebních prostředků, jsou věřitelé povinni přijímat platby v eurech. 

Strany se však mohou dohodnout, že budou transakce provádět v jiné oficiální cizí měně (např. v amerických dolarech). Mohou rovněž souhlasit s tím, že použijí soukromě vydaná platidla, jako jsou místní obchodní systémy (např. poukázkové platební systémy) nebo virtuální měny (např. bitcoin). 

Na tyto soukromé a obchodní transakce se stále vztahují daňové předpisy, obchodní právo, předpisy o boji proti praní peněz a další obecná pravidla pro obchod s komoditami. Měny, které nejsou oficiálními měnami v eurozóně, se však neřídí měnovým právem. 

Status eura jako zákonného platidla je definován v právních předpisech EU, konkrétně  

• ustanovením čl. 128 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), které se vztahuje na eurobankovky. 
• ustanovením článku 11 nařízení (ES) č. 974/98, které se vztahuje na euromince. 

Digitální euro

Evropská centrální banka spolupracuje s národními centrálními bankami eurozóny na možném vydávání digitálního eura. Digitální euro by bylo veřejným digitálním platebním prostředkem dostupným zdarma kdekoli v eurozóně. Doplňovalo by bankovky a mince. Lidem by se tak nabídla další možnost, jak provádět každodenní platby.