Rozpočet EU
Prostředky do rozpočtu EU přicházejí z různých evropských zdrojů. Zemím Unie rozpočet umožňuje dosáhnout společně více než jednotlivě. Díky evropskému rozpočtu se také šetří veřejné finance, jelikož se z něho financují nejrůznější výzkumné programy a projekty na rozvoj infrastruktury, na něž se použije relativně malý objem investic EU s multiplikačním účinkem. Zároveň se tak nemusí vynakládat stejné prostředky na úrovni jednotlivých členských zemí.
Rozpočet EU je v zásadě rozpočtem investičním a doplňuje státní rozpočty jednotlivých států EU. Jeho hlavním cílem je stimulovat růst a hospodářskou soutěž na celoevropské úrovni. Využívá se pouze tam, kde má větší účinek vynaložit peníze na unijní úrovni než na úrovni místní, regionální či celostátní. Z rozpočtu se hradí například tyto aktivity:
- rozvoj venkovských oblastí
- podpora soudržnosti a ochrana životního prostředí
- podpora vzdělávacích a výzkumných programů EU (Erasmus a Horizont)
- ochrana vnějších hranic
- prohlubování rozvojové spolupráce
- prosazování lidských práv
Na co se rozpočet EU vynakládá: zde uvádíme několik příkladů
Dlouhodobý rozpočet
Dlouhodobý rozpočtový plán známý též jako víceletý finanční rámec (VFR) obvykle stanoví výdajové priority a limity na sedmileté období. Jsou v něm stanoveny maximální roční částky (tzv. stropy), které může EU celkem vynaložit, a také hlavní oblasti, na které budou prostředky věnovány (rozpočtové položky). Umožňuje tak Unii plánovat programy financování několik let dopředu.
Stávající VFR byl sestaven na období 2021–2027. Vyjednaly ho společně Evropský parlament, Rada a Komise.
Roční rozpočet
Každý rok probíhají jednání o novém ročním rozpočtu, který je pak třeba schválit. V něm jsou stanoveny výdaje a příjmy na daný rozpočtový rok, a to v rámci mezních částek stanovených v platném víceletém finančním rámci.
O výši rozpočtu a způsobu jeho přerozdělování rozhodují společně Evropská komise, Rada a Parlament. Za plnění rozpočtu však podle Smluv EU odpovídá Evropská komise (čl.17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii a článek 317 Smlouvy o fungování Evropské unie). V závislosti na typu financování může být rozpočet EU spravován i) společně Komisí a vnitrostátními orgány, ii) přímo Komisí nebo iii) nepřímo jinými orgány v rámci EU nebo mimo ni. Země EU a Komise sdílejí odpovědnost za plnění přibližně 80 % rozpočtu.
Postup vyjednávání dlouhodobého rozpočtu
Předložení návrhu rozpočtu
Vyjednávání dlouhodobého rozpočtu začíná vždy několik let před jeho přijetím.
Komise zahájí formální proces tím, že představí svůj balíček VFR.
Ten obsahuje návrh:
- nařízení o VFR, v němž je stanoveno, jaký objem výdajů si může EU dovolit
- rozhodnutí o vlastních zdrojích, které určuje zdroje příjmů EU
- odvětvové právní předpisy, které upravují všechny programy financování EU
Vyjednávání rozpočtu
Rada EU vypracuje postoj k návrhu rozpočtu, v němž uvede body, u nichž je třeba určit politické směřování a priority ze strany vedoucích představitelů zemí EU. Tyto informace pak Evropská rada využije k vypracování svých závěrů ohledně balíčku VFR.
Vedoucí představitelé zemí EU pak v Evropské radě poskytnou politické pokyny u hlavních bodů dlouhodobého rozpočtu, na jejichž základě přijme Rada svůj postoj.
Evropský parlament následně přijímá usnesení ohledně postoje Komise. Jakmile Evropská rada dospěje ke svému postoji, jsou zahájena třístranná jednání s Evropským parlamentem s cílem zajistit jeho souhlas.
Schválení rozpočtu
Dlouhodobý rozpočet je poté schvalován v rámci zvláštního legislativního postupu.
Před přijetím nařízení o VFR je třeba:
- dosáhnout jednomyslnosti k zajištění dohody v Radě
- zajistit souhlas Evropského parlamentu s dokončením rozhodovacího procesu (Evropský parlament může postoj Rady přijmout či zamítnout, ale nesmí ho již měnit).
Aby mohlo vstoupit v platnost rozhodnutí o vlastních zdrojích, je třeba:
- dosáhnout jednomyslného souhlasu ohledně přijetí rozhodnutí v Radě
- získat stanovisko Evropského parlamentu
- zajistit jeho schválení ve všech jednotlivých zemích EU, a to podle jejich ústavních požadavků
Vyjednávaní ročního rozpočtu
Právní základ
O každoročním rozpočtu EU rozhodují společně Evropský parlament a Rada. Celý postup je stanoven v článku 314 Smlouvy o fungování Evropské unie a probíhá rok před tím, než má být daný rozpočet realizován.
Řádný rozpočtový proces
- Do 1. července zašlou všechny orgány EU Komisi svůj odhad příjmů a výdajů, který vypracují podle svých interních postupů.
- Do 1. září Komise předloží svůj návrh ročního rozpočtu Evropskému parlamentu a Radě, a to na základě platného nařízení o VFR a rozpočtových směrech na nadcházející rok. V praxi Komise usiluje o to, aby návrh rozpočtu předložila již v červnu.
- Do 1. října vydá Rada k návrhu rozpočtu svůj postoj (včetně případných změn).
- Do 42 dní pak musí svůj postoj předložit Evropský parlament (také včetně pozměňovacích návrhů).
Pokud se Evropský parlament a Rada neshodnou:
- Ustaví se dohodovací výbor složený ze zástupců obou legislativních orgánů, který má za úkol dosáhnout do 21 dní od vydání postoje Evropského parlamentu dohody ohledně podoby společného návrhu.
- Evropský parlament a Rada mají 14 dní na to tento společný návrh schválit, či zamítnout.
V případě schválení společného návrhu:
- Evropský parlament daný roční rozpočet schválí.
V případě odmítnutí společného návrhu Radou:
- Evropský parlament může rozpočet stále schválit, nicméně pouze zvláštní většinou (usnáší se většinou hlasů svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů).
Pokud daný společný návrh Evropský parlament i Rada zamítnou nebo pokud se nedohodnou:
- Rozpočet je zamítnut a Komise musí předložit nový rozpočtový návrh.
Roční rozpočet může být pozměněn v důsledku nepředvídatelných okolností, nebo jsou-li zjištěny informace, které nebyly při předkládání návrhu Komisí známy. Pokud ještě nebyl rozpočet schválen, je možné předložit návrh na změnu. Pokud je rozpočet již ve fázi plnění, je třeba schválit opravný rozpočet. Obě varianty se řídí stejnými procesními pravidly jako souhrnný rozpočet.