Paul-Henri Spaak, jeden z průkopníků myšlenky evropské integrace, si zažil hrůzy nejkrvavějšího století evropské historie velice zblízka. Během první světové války byl vězněn německou stranou a za druhé světové války působil jako exilový belgický ministr zahraničí. Většina Evropy byla po druhé světové válce ve zuboženém stavu. Spaak to však viděl jako příležitost vytvořit na základě hospodářské a politické spolupráce silný kontinent, kde vládne mír.
Život a doba
Během exilu v Londýně formuloval se svými protějšky z Nizozemska a Lucemburska návrh nového, velmi ambiciózního projektu: celní unie mezi Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem.
Tento plán se zhmotnil v roce 1944, kdy byl založen Benelux. Ten v rámci těchto tří zemí zaručoval volný pohyb lidí, peněz, služeb a zboží. Tento model pak posloužil jako inspirace pro hlubší evropskou integraci.
Vize pro Evropu
Spaak byl toho názoru, že nejúčinnějším způsobem, jak zajistit mír a stabilitu na kontinentu, je propojení zemí pomocí dohody obsahující závazné povinnosti. O realizaci této vize usiloval jako předseda prvního zasedání Valného shromáždění OSN (1946) a generálního tajemníka NATO (1957–1961). Spaak sehrál rovněž vedoucí úlohu při formulaci obsahu Římské smlouvy. Na takzvané „Messinské konferenci“ v roce 1955 jej šest zúčastněných vlád jmenovalo předsedou výboru, který smlouvu připravoval.
Paul-Henri Spaak – projev ve Štrasburku dne 11. prosince 1951
Z projevu Paula-Henriho Spaaka, 11. prosince 1951 v Paříži
... možná, že někteří si významu a užitečnost tohoto podniku nejsou téměř vědomi, ale pro řadu z nás jde o mimořádně důležitou a naléhavou věc.
Divím se těm, kteří zůstávají klidní, vzhledem ke stavu, v němž se teď Evropa nachází. Bylo by možné mít nesmiřitelný postoj, pokud bychom se nedrželi parlamentních postupů… jenže – uvědomte si, jaké období máme za sebou!