Skip to main content

Volby a jmenování orgánů EU

Hlavní zásady

Smlouvy

Zakládající smlouvy Evropské unie společně prosazují zásadu, že volební postupy a výběr vedení hlavních orgánů EU je třeba provádět transparentním a demokratickým způsobem.

Smlouvy EU – Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie – poskytují široký rámec pro činnost hlavních orgánů EU a vyjadřují skutečnost, že zastupitelská demokracie je formou vlády, na které je EU založena.

Smlouva o Evropské unii jasně ukazuje, že:

  • občané jsou přímo zastoupeni na úrovni EU v Evropském parlamentu,
  • země EU jsou zastoupeny dvojím způsobem:
    • v Evropské radě hlavami států nebo předsedy vlád,
    • v Radě EU vládou své země („která je demokraticky odpovědná buď vnitrostátnímu parlamentu, nebo svým občanům“).

Lisabonská smlouva (2007) zavedla několik významných změn – včetně například vytvoření funkce stálého předsedy Evropské rady a posílení úlohy a pravomocí Evropského parlamentu.

Zastoupení

Občané EU jsou středobodem demokratického procesu EU a každý z nich má právo volit ve volbách do Evropského parlamentu.

Stejným způsobem, kterým projevují svůj názor ve vlastní zemi hlasováním ve vnitrostátních volbách, mají i přímý či nepřímý vliv na volby a jmenování do funkcí v EU.

Evropský parlament, Evropská rada a Rada EU sestávají z volených zástupců a členů vlád z každé země EU.

Navíc EU ve svém vlastním demokratickém systému vlády do značné míry kopíruje kontrolní parlamentní procesy 27 demokratických zemí, které jsou jejími členy. Evropská komise například potřebuje vyslovení důvěry od Evropského parlamentu, aby se mohla formálně ujmout svého mandátu na počátku funkčního období.

Správa

Stejně jako vlády po celém světě je i exekutiva EU ve svých úkolech podporována útvary veřejné služby. Zájem o práci v ní může vyjádřit kterýkoli občan EU prostřednictvím přihlášky do některého z výběrových řízení vedených Evropským úřadem pro výběr personálu.

Orgány EU

Orgány EU mají pro výběr svého vedení různé postupy.

Evropský parlament

Složení: aktuálně 705 poslanců Evropského parlamentu zvolených přímo občany EU podle vnitrostátních volebních zákonů a tradic v každé zemi EU.

Poslanci Evropského parlamentu se mohou připojit k politickým skupinám, které v jeho rámci působí, a to na základě své politické příslušnosti. Ti, kteří tak neučiní, jsou považováni za „nezařazené“ poslance Evropského parlamentu.

Parlamentní volby se konají každých 5 let, naposledy proběhly v květnu 2019.

Vyjádřete svůj názor – volby do Evropského parlamentu

Funkce: jako „spolunormotvůrce“ rozhoduje o nových právních předpisech navržených Evropskou komisí – ve většině otázek za stejných podmínek jako Rada EU. Hlasuje rovněž o nových obchodních dohodách, kontroluje orgány EU a to, jakým způsobem se vynakládají prostředky z unijního rozpočtu. Využívá vlastní správu složenou z úředníků.

Jmenovací pravomoci

  • Volí svého předsedu
    • předseda svou funkci zastává po dobu 2,5 roku, mandát lze jednou prodloužit,
    • je nominován politickými skupinami nebo nejméně 38 poslanci EP,
    • volba probíhá tajným hlasováním,
    • maximem jsou 4 kola volby,
    • kandidát musí získat absolutní většinu odevzdaných hlasů, tj. o jeden hlas více než 50 %.
  • Volí své místopředsedy, kvestory, předsedy a místopředsedy výborů a delegací
  • Volí předsedu Evropské komise
    • Parlament musí schválit nového předsedu Komise, navrženého Evropskou radou, a to absolutní většinou hlasů (je tedy třeba o jeden hlas více, než je polovina hlasů všech poslanců).
  • Vetuje komisaře
    • Každý kandidát na komisaře (navržený Radou po dohodě s nově zvoleným předsedou Evropské komise) musí předstoupit před parlamentní výbory, které se zabývají jeho budoucími oblastmi působnosti.
    • Negativní hodnocení může vést k tomu, že kandidát bude z výběrového řízení vyřazen. Poté musí být k prověření navržen nový kandidát na komisaře.
  • Schvaluje Evropskou komisi (komisaře, předsedu a vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku)
    • jediným hlasováním o udělení souhlasu
      (kandidáti jsou poté oficiálně jmenováni do funkce Evropskou radou)
  • pravomoci v oblasti dohledu a kontroly nad ostatními orgány EU a pohání je k odpovědnosti. Může například přistoupit k hlasování o nedůvěře, vyslovit Komisi nedůvěru a v konečném důsledku ji odvolat.

Jak jsou obsazovány klíčové funkce v Parlamentu

Jak se v Parlamentu tvoří politické skupiny

Jak se volí předseda Parlamentu (infografika)

Evropská rada

Složení: hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské komise Využívá vlastní správu složenou z úředníků.

Funkce: definuje obecné politické směřování EU a její priority.

Jmenovací pravomoci

Více o úloze předsedy Evropské rady

Více o úloze Rady při jmenování vedení

Proces nominace nových vedoucích představitelů orgánů EU v roce 2019

Infografika – Volba předsedy Evropské komise

Infografika – Jmenování Výkonné rady ECB

Více o prioritách EU na období let 2019–2024

Rada Evropské unie

Složení: pravidelná zasedání ministrů vlád jednotlivých zemí EU v závislosti na projednávané oblasti politiky. Pokud jsou například na programu jednání o zemědělských politikách, účastní se zasedání ministři zemědělství všech zemí.

Využívá správu Rády složenou z úředníků.

Funkce: ministři vyjadřují názory vlád členských států EU a setkávají se s cílem jednat o právních předpisech EU a přijímat je a koordinovat politiky EU.

Vedení

Rada EU nemá jednoho stálého předsedu. Místo toho ji řídí „předsednictví“, ve kterém se jednotlivé členské státy střídají každých 6 měsíců.

Jedinou výjimkou je oblast zahraniční a bezpečnostní politiky. Vede ji stálý úředník – vysoký představitel podporovaný Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ).

Složení

Rada EU je jedním právním subjektem, avšak zasedá v 10 různých „složeních“ v závislosti na projednávaném tématu. Země pověřená předsednictvím řídí jednání, která se konají na všech úrovních v rámci Rady EU. Jejím úkolem je zajistit kontinuitu činnosti EU v rámci tohoto fóra.

Předsedající země EU úzce spolupracuje se dvěma zeměmi, jejichž předsednictví bude následovat. Tyto skupiny tří, známé jako „tria“, vypracovávají společný program obsahující hlavní otázky, které bude Rada EU řešit v průběhu příštích 18 měsíců. Na základě dohodnutého programu stanoví každá země vlastní podrobnější šestiměsíční pracovní program, který bude realizovat poté, co se ujme předsednictví.

Evropskou radu a Radu Evropské unie podporuje generální sekretariát Rady.

Rozhodování v Radě EU

Další informace o předsednictví Rady EU

Aktuální předsednictví Rady EU

Evropská komise

Složení: tým 26 komisařů (po jednom za každou zemi EU) vedený předsedou a podporovaný ve své činnosti útvary veřejné služby.

Funkce: politicky nezávislý výkonný orgán, který navrhuje nové právní předpisy, řídí politiky EU v souladu s pravomocemi vymezenými ve Smlouvách, plní rozpočet EU a prosazuje právní řád EU.

Vedení

V čele Evropské komise stojí její předseda a 26 komisařů – jeden za každý členský stát.

Předseda

Předseda Komise je volen Evropským parlamentem na pětileté funkční období, které následuje po volbách do Evropského parlamentu.

Kandidáta na předsedu navrhuje Parlamentu Evropská rada (hlavy států a předsedové vlád EU). Vzhledem k tomu, že výběr kandidáta musí zohledňovat výsledky voleb do Evropského parlamentu, navržený kandidát obvykle pochází z největší politické skupiny v Parlamentu.

Parlament musí schválit nového předsedu Komise absolutní většinou hlasů (což je o jeden hlas více, než je polovina všech poslanců). Po schválení Evropská rada oficiálně jmenuje nového předsedu.

Pokud si kandidát nezajistí schválení Evropským parlamentem, musí Evropská rada do jednoho měsíce navrhnout nového kandidáta.

Komisaři

Nově zvolený předseda přidělí politická portfolia kandidátům na komisaře, z nichž každý zastupuje jednu zemi EU.

Komisaři konají svou práci pro Komisi nezávisle na vládě členské země, z nichž pocházejí.

Kandidáti na komisaře musí poté vystoupit před parlamentním výborem odpovědným za jejich portfolio, který posoudí, zda jsou pro danou funkci způsobilí.

Po schválení všech 26 kandidátů na komisaře (kandidáti na komisaře mohou odstoupit, pokud neobdrží kladné hodnocení) musí být tito kandidáti spolu s nově zvoleným předsedou a vysokým představitelem pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku schváleni v jediném hlasování o souhlasu Evropského parlamentu.

Evropská rada formálně jmenuje všechny komisaře do jejich příslušných funkcí, a to kvalifikovanou většinou.

Další informace o postupu jmenování vedoucích představitelů Evropské komise

Další informace o vedení Evropské komise

Jak Parlament schvaluje novou Komisi (infografika)

Infografika – Volba předsedy Evropské komise

Soudní dvůr Evropské unie

Složení: Soudní dvůr Evropské unie sestává ze dvou soudů.

  • Soudní dvůr – rozhoduje o žádostech o rozhodnutí o předběžné otázce vznesených vnitrostátními soudy, o určitých žalobách na neplatnost, o řízeních o nesplnění povinnosti vedených proti zemím EU, které nedodržují právní řád EU, a o odvoláních.
  • Tribunál – rozhoduje o žalobách na neplatnost podaných jednotlivci, podniky a v některých případech vládami států EU. V praxi působí jako obecný správní soud EU a zabývá se řadou různých oblastí práva EU, včetně práva v oblasti hospodářské soutěže, státní pomoci (vládní podpory), obchodu, zemědělství, duševního vlastnictví a omezujících opatření přijatých Radou vůči jednotlivcům a zemím mimo EU.

Funkce: Soudní dvůr vykládá právo EU, aby zajistil, že bude uplatňováno stejných způsobem ve všech státech EU, a řeší právní spory mezi vládami členských států a orgány EU. V určitých případech se na něj mohou obrátit jednotlivci, podniky nebo organizace s žádostí, aby zasáhl, pokud se domnívají, že některý z orgánů EU porušil jejich práva.

Členové: Každý soudce a generální advokát je jmenován na šestileté funkční období (které může být prodlouženo) na základě vzájemné dohody vlád států EU po konzultaci s uznávanými právníky, kteří poskytnou své stanovisko ve věci vhodnosti budoucích kandidátů. U každého z dvojice soudů si soudci vyberou ze svých řad předsedu, který vykonává svou funkci po dobu tří let s možností prodloužení.

 

Výkonná rada Evropské centrální banky

Rada se skládá z prezidenta a viceprezidenta banky a dalších čtyř členů. Jmenuje ji Evropská rada hlasováním kvalifikovanou většinou.

Rada činí toto rozhodnutí na základě doporučení Rady a po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou guvernérů banky (šest členů Výkonné rady plus guvernéři centrálních bank z 19 zemí, které platí eurem, tj. ze zemí „eurozóny“).

Infografika – Jmenování Výkonné rady ECB

Evropský účetní dvůr

Jedná se o orgán EU, který působí jako kolektivní instituce složená ze 27 členů, z nichž každý zastupuje jeden stát EU. Členy nominují vlády členských států a do funkce je jmenuje Rada (na funkční období šesti let, které lze prodloužit), a to po konzultaci s Evropským parlamentem.

Členové jsou povinni vykonávat své povinnosti nezávisle na národních nebo jiných zájmech, přičemž zastupují obecný zájem EU. V čele Účetního dvora stojí předseda, kterého volí členové ze svých řad na funkční období 3 let, jež lze prodloužit.

Ostatní jmenování

Stejně jako v případě orgánů EU se jmenování vedoucích pracovníků na vrcholné úrovni (např. ředitelé, předsedové) v jiných institucích EU řídí zvláštními a podrobnými pravidly, která mají svůj základ ve Smlouvách EU. Některá z těchto pravidel se vztahují na všechny instituce EU, zatímco jiná jsou interními požadavky na jednotlivé konkrétní orgány.

Výkonní ředitelé decentralizovaných agentur EU jsou obvykle jmenováni správní radou příslušné agentury, a to na základě užšího seznamu sestaveného Komisí poté, co proběhne otevřené výběrové řízení. Orgánem oprávněným ke jmenování je příležitostně i Komise nebo Rada EU. V některých případech se musí vybraný kandidát před svým formálním jmenováním podrobit slyšení v Evropském parlamentu.