Uspořádání a sídlo
Institucionální uspořádání Evropské unie je ojedinělé a její rozhodovací systém se neustále vyvíjí. Po celé Unii je rozmístěno 7 evropských orgánů, 7 institucí EU a více než 30 decentralizovaných agentur, které spolupracují při plnění společných zájmů EU a jejích obyvatel.
Pokud jde o administrativu, existuje dalších 20 agentur a organizací EU, jež vykonávají specifické právní funkce, a 4 interinstitucionální služby, které pomáhají orgánům a institucím správně fungovat.
Všechny tyto subjekty mají svou zvláštní úlohu – od vypracování právních předpisů a politických opatření EU až po jejich uvádění do praxe a práci ve specializovaných oblastech, jako je zdravotnictví, doprava či životní prostředí.
Správu EU řídí 4 hlavní orgány s rozhodovací pravomocí, které společně stanoví politický směr Unie. V procesu tvorby právních předpisů pak hrají různou úlohu:
- Evropský parlament (Brusel/Štrasburk/Lucemburk)
- Evropská rada (Brusel)
- Rada Evropské unie (Brusel/Lucemburk)
- Evropská komise (Brusel/Lucemburk/Zastoupení v zemích EU)
Jejich práci doplňují další orgány a instituce, mezi něž patří:
- Soudní dvůr Evropské unie (Lucemburk)
- Evropská centrální banka (Frankfurt nad Mohanem)
- Evropský účetní dvůr (Lucemburk)
Orgány a instituce EU intenzivně spolupracují se sítí agentur a dalších unijních organizací v celé Evropské unii, jejichž primární funkcí je uvádět politická opatření do praxe.
Téměř 450 milionům Evropanů (a nespočtu dalších lidí po celém světě) slouží přibližně 60 000 úředníků a dalších zaměstnanců EU. Ve skutečnosti se jedná o relativně malý počet pracovníků. Např. francouzské ministerstvo financí má přibližně 140 000 zaměstnanců na pouhých 67 milionů obyvatel.
Orgány a instituce
Pravomoci, odpovědnost a postupy orgánů EU jsou stanoveny v zakládajících smlouvách EU: Smlouvě o fungování Evropské unie (1957) a Smlouvě o Evropské unii (1992). V nedávné době se Lisabonskou smlouvou (2007) zavedly některé změny a doplnění pravomocí evropských orgánů.
Čtyři hlavní orgány EU, které mají odlišné funkce, úzce spolupracují při stanovení agendy EU a také iniciují a koordinují tvorbu právních předpisů EU.
Evropská rada se legislativního procesu neúčastní. Může se však dohodnout na změnách Smlouvy o fungování EU. Její hlavní úlohou je určovat politické směřování EU. Politická opatření a právní předpisy platné v celé EU vypracovávají ve většině případů Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise. Používají k tomu tzv. řádný legislativní postup.
Nové právní předpisy v zásadě navrhuje Evropská komise, přičemž Evropský parlament a Rada Evropské unie je přijímají. Členské státy poté tyto předpisy provádějí a Komise dohlíží na jejich řádné uplatňování.
Evropský parlament zastupuje občany států EU, kteří jej přímo volí. Společně s Radou Evropské unie přijímá rozhodnutí o evropských právních předpisech. Schvaluje také rozpočet EU. Provozuje síť kontaktních kanceláří v hlavních městech EU, Londýně, Edinburghu a Washingtonu D.C.
Evropskou radou se rozumí zasedání hlav států a předsedů vlád zemí EU, během nichž se vymezují obecné politické směry a priority Evropské unie. V čele Rady stojí předseda, který je volen na 2,5 roku a může být zvolen maximálně dvakrát po sobě. S výjimkou případných změn Smlouvy o EU nepřijímá Evropská rada žádné právní předpisy.
Zastupuje vlády zemí EU. V Radě EU zasedají ministři jednotlivých vlád, kteří přijímají právní předpisy a koordinují své politiky. Ministři se scházejí v různých složeních v závislosti na tématu, o němž se má jednat. Rada EU přijímá rozhodnutí o evropských právních předpisech společně s Evropským parlamentem.
Evropská komise zastupuje společné zájmy Evropské unie a je hlavním výkonným orgánem EU. Využívá svého „práva podnětu“ k předkládání návrhů nových právních předpisů, které pak pečlivě zkoumá a přijímá Evropský parlament a Rada Evropské unie. Komise rovněž řídí politická opatření EU (s výjimkou společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jež provádí vysoký představitel pro SZBP, který je zároveň místopředsedou Evropské komise), spravuje rozpočet EU a zajišťuje, že země Unie správně uplatňují právní předpisy EU. V každé zemi Unie má Evropská komise své Zastoupení, které monitoruje a analyzuje veřejné mínění v hostitelské zemi, poskytuje veřejnosti informace o politických opatřeních a způsobu fungování EU a usnadňuje spolupráci Komise s hostitelskou zemí.
Fungování těchto 4 hlavních orgánů, které se zabývají legislativními a exekutivními úkoly EU, doplňují další 3 instituce: Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka a Evropský účetní dvůr. Tyto 3 instituce zodpovídají za řízení soudních, finančních a externě-auditorských funkcí Evropské unie.
Soudní dvůr dbá na dodržování práva EU a na to, aby byly Smlouvy správně vykládány a uplatňovány. Přezkoumává zákonnost právních aktů vydávaných orgány EU, zajišťuje, aby země EU plnily své povinnosti vyplývající ze Smluv, a na žádost vnitrostátních soudů vykládá právo EU.
ECB a Evropský systém centrálních bank jsou odpovědné za udržování stabilních cen a za měnovou a kurzovou politiku v eurozóně a podporují hospodářské politiky EU.
Účetní dvůr přispívá ke zlepšování finančního řízení EU a k podpoře odpovědnosti a transparentnosti a působí jako nezávislý ochránce finančních zájmů občanů EU. Kontroluje, zda jsou finanční prostředky EU řádně zaúčtovány, zda jsou získávány a vynakládány v souladu s příslušnými pravidly a nařízeními a zda umožňují optimální využívání.
Další subjekty
Kromě orgánů a institucí hraje při plnění úkolů EU zvláštní úlohu řada dalších subjektů. Úkolem některých z nich je poskytovat orgánům a institucím poradenství (Evropský hospodářský a sociální výbor, Evropský výbor regionů), jiné zajišťují, aby orgány a instituce dodržovaly pravidla a postupy EU (evropský veřejný ochránce práv, evropský inspektor ochrany údajů). Evropská služba pro vnější činnost je subjekt, který podporuje EU v oblasti zahraničních věcí.
Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) představuje diplomatický sbor Evropské unie, který pomáhá vysokému představiteli pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (místopředsedovi Evropské komise) při provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a zajišťuje soudržnost a koordinaci vnější činnosti EU. Služba disponuje sítí delegací EU po celém světě.
EHSV zastupuje různé subjekty občanské společnosti z celé Evropy, včetně zaměstnavatelů, pracovníků a zástupců dalších sociálních, profesních, ekonomických a kulturních organizací. Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise konzultují EHSV při rozhodování o politických otázkách spadajících do jeho působnosti.
Výbor regionů (VR) zastupuje regionální a místní orgány. Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise konzultují VR v záležitostech týkajících se místních a regionálních orgánů.
EIB je úvěrovou bankou Evropské unie. Svou činnost zaměřuje na otázky týkající se klimatu a životního prostředí, rozvoje, inovací a dovedností, malých a středních podniků, infrastruktury a soudržnosti.
Evropský veřejný ochránce práv je nezávislý a nestranný subjekt, který povolává k odpovědnosti orgány, instituce a ostatní subjekty EU a prosazuje řádnou správu. Veřejný ochránce práv pomáhá lidem, podnikům a organizacím a prošetřuje jejich stížnosti na nesprávný úřední postup orgánů a institucí EU. Proaktivně se rovněž zabývá širšími systémovými problémy.
Evropský inspektor ochrany údajů dohlíží na to, aby orgány, instituce a ostatní subjekty EU dodržovaly při zpracovávání osobních údajů právo občanů na soukromí.
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů je nezávislý subjekt, který zajišťuje jednotné uplatňování pravidel pro ochranu údajů v celé EU a podporuje spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány.
Interinstitucionální služby
Orgány a instituce EU vytvořily 4 interinstitucionální služby, které jim i ostatním subjektům EU pomáhají správně fungovat. Každá z nich má zvláštní pravomoci, které pokrývají základní požadavky orgánů EU, jako je nábor zaměstnanců, jejich vzdělávání a rozvoj, IT a publikační činnost. Úřad pro publikace byl zřízen v roce 1969, zatímco ostatní úřady vznikly nedávno – Evropský úřad pro výběr personálu v roce 2003, Evropská správní škola v roce 2005 a Skupina pro reakci na počítačové hrozby v roce 2012.
Úkolem skupiny CERT-EU je řídit rizika ohrožující počítačové systémy orgánů a institucí EU. Spolupracuje s týmy, které zajišťují bezpečnost IT v jednotlivých institucích a orgánech, a je v kontaktu se skupinami podobného zaměření, jež působí v rámci orgánů veřejné správy zemí Unie.
Evropská správní škola nabízí zaměstnancům EU školení na různá témata a úzce spolupracuje s odděleními odborné přípravy všech orgánů a institucí, aby se zabránilo zdvojování úsilí.
Úřad EPSO organizuje výběrová řízení pro nábor uchazečů, kteří budou pracovat pro orgány, instituce a ostatní subjekty EU.
Úřad pro publikace Evropské unie je oficiálním poskytovatelem vydavatelských služeb všem orgánům, institucím a agenturám EU. Nabízí přístup k právním předpisům EU, publikacím, veřejně přístupným údajům, výsledkům výzkumu, oznámením o veřejných zakázkách a k dalším úředním informacím.
Decentralizované agentury
V současné době existuje více než 30 decentralizovaných agentur EU. Mají vlastní právní subjektivitu, jsou zřizovány na dobu neurčitou a liší se od orgánů a institucí EU.
Decentralizované agentury přispívají k provádění politických opatření EU a k rozvoji spolupráce mezi orgány EU a členskými zeměmi – sdružují totiž technické a odborné dovednosti a znalosti pracovníků institucí EU i vnitrostátních orgánů.
Decentralizované agentury se nacházejí po celé Unii a zabývají se otázkami, které ovlivňují každodenní život téměř 450 milionů lidí žijících v EU. Věnují se například otázkám bezpečnosti potravin a léčiv, spravedlnosti, bezpečnosti dopravy, drogové závislosti či životního prostředí.
Příklad:
Evropská agentura pro léčivé přípravky je decentralizovaná agentura se sídlem v Amsterodamu. Byla zřízena v roce 1995 a zabývá se zajišťováním účinnosti a bezpečnosti humánních i veterinárních léčivých přípravků v celé Evropě. Podporuje rovněž výzkum a inovace při vývoji léků. Významnou měrou přispívá k vývoji léčivých přípravků pro děti, léčebných prostředků proti vzácným onemocněním, pokročilých terapií a rostlinných či veterinárních léčivých přípravků. Hraje rovněž důležitou úlohu v boji proti ohrožení veřejného zdraví, jako jsou AIDS, rakovina, Alzheimerova choroba nebo cukrovka.
Zobrazit všechny decentralizované agentury
Činnost Evropské agentury pro léčivé přípravky v oblasti virových onemocnění
Společná zahraniční a bezpečnostní politika
Evropská unie zřídila 3 agentury, které plní velmi jasně vymezené technické, vědecké a řídící úkoly. Jejich zastřešujícím posláním je pomáhat EU a jejím členským zemím provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky, a realizovat další aspekty vnější činnosti EU.
Zabývá se rozvojem obranných schopností a vojenskou spoluprací mezi zeměmi EU. Podporuje výzkum a nové technologie v oblasti obrany, stimuluje evropský obranný průmysl a působí jako vojenská spojka pro politická opatření EU.
Ústav se zabývá analýzou otázek zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky, organizuje diskusní fóra s cílem pomoci formulovat politiku EU a přispívá k diskusím o bezpečnostní strategii v Evropě i mimo ni.
Satelitní středisko poskytuje geoprostorové zpravodajské produkty a služby, především prostřednictvím analýzy údajů z družic pro pozorování Země. Subjekty s rozhodovací pravomocí včas varuje před potenciálními krizemi, aby měly dostatek času přijmout diplomatická, ekonomická a humanitární opatření.
Výkonné agentury
Evropská komise zřídila na omezenou dobu 6 výkonných agentur, které plní konkrétní úkoly spojené s programy EU. Tyto výkonné agentury, které jsou právnickými osobami, pracují na iniciativách Komise týkajících se zdraví, vzdělávání, inovací či výzkumu.
Příklad:
Evropská komise zřídila Výkonnou agenturu Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky (EISMEA), která má za úkol rozvíjet a realizovat činnost Evropské rady pro inovace, jež identifikuje a podporuje průlomové technologie a inovace. Agentura je rovněž odpovědná za řízení programů EU týkajících se podpory malých a středních podniků, inovačních ekosystémů, jednotného trhu, spotřebitelské politiky a meziregionálních inovačních investic. Zajišťuje, aby práce financovaná z těchto programů přinášela výsledky, a poskytuje Komisi cenné informace pro její politické úkoly.
Agentury a subjekty Euratomu
Existují 2 agentury a subjekty Euratomu, které mají za úkol podporovat plnění cílů Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM, 1957). Těmito cíli jsou: koordinovat vnitrostátní výzkumné programy v oblasti jaderné energie pro mírové účely, poskytovat informace, infrastrukturu a financování projektům spojeným s atomovou energií a zajišťovat bezpečné dodávky jaderné energie v dostatečném množství.
Agentura zajišťuje pravidelné, rovnoměrné a bezpečné dodávky jaderných paliv uživatelům v Evropské unii.
Jedná se o příspěvek EU k projektu ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor), jehož cílem je prokázat vědeckou a technologickou proveditelnost jaderné syntézy. Na výzkumných a vývojových projektech v této oblasti spolupracuje Unie s Japonskem.