Sicco Mansholt byl jako člen nizozemského odbojového hnutí během druhé světové války svědkem krutého hladomoru, který v Nizozemsku propukl ke konci válečného konfliktu. Po osvobození své země si předsevzal, že udělá vše pro to, aby se válka ani chudoba do Evropy již nikdy nevrátily.
Organizace trhů by měla být vnímána jako prostředek k dosažení hlavního cíle, kterým je jednotný trh.
Život a doba
Když se Mansholt stal ministrem zemědělství v poválečné nizozemské vládě, mohl čerpat ze svých vlastních zkušeností – již od dětství se totiž pohyboval v zemědělském prostředí. Zoufalý nedostatek potravin a hrozící krize přinutily Mansholta k přijetí řady opatření vedoucích k obnovení dodávek potravin. Stanovil minimální ceny nejdůležitějších zemědělských produktů. Tento krok zkombinoval s dovozními daněmi a podporou vývozu. Byl přesvědčen, že celá Evropa musí být soběstačná a že je nutné pro všechny občany zajistit stálý přísun cenově dostupných potravin.
Vize pro Evropu
Jako přesvědčený evropský federalista Mansholt snil o zavedení společné zemědělské politiky pro celou Evropu. V roce 1950 vytvořil plán společného trhu se zemědělskou produkcí v Evropě s nadnárodní řídicí strukturou.
I když tento plán zprvu neuspěl, neupadl v zapomnění a později se stal vzorem pro zemědělskou politiku Evropského hospodářského společenství. Příležitost začít realizovat svůj plán společné politiky dostal Mansholt v roce 1958, když se stal komisařem pro zemědělství v úplně první Evropské komisi.
Sicco Mansholt vysvětluje svou vizi evropského zemědělství
Z projevu Sicca Mansholta, 10. prosince 1968 v Bruselu
Komise prezentovala Radě ministrů své názory na to, co je třeba udělat v evropském zemědělství v příštích 10 letech.
Informovala Radu o tom, že nejprve bude předloženo memorandum o struktuře zemědělství (v nejobecnějším smyslu slova).
Příslušná opatření mají dalekosáhlé důsledky, nejen finanční, ale i strukturální. Právě proto Komise cítí, že je vhodné memorandum předložit.